PODZEMNÍ ČECHY II. (dokumentární cyklus, 14 dílů)

Druhá série, která mapuje historii hornictví na našem území od středověku do dneška.
stopáž: 26 minut / díl
produkce: Video Golem + ČT

1 – Zlatá horečka v Českém království: V první díle nás provede Václav Cílek historii dobývání zlata v Čechách. Zavede nás do Jílového jednoho z největších nalezišť zlata v Čechách. Zlato ze Sázavy rýžovali již Keltové z hradiště na Závisti nad Zbraslaví. Ukáže nám, jak se zlato rýžovalo a provede nás několika Jílovskými středověkými štolami. Dalším místem, kde bylo dobýváno zlato jsou Kašperské hory na Šumavě. I tady nás provede historickými i novodobými štolami, které sledovali směry akumulace zlata.

2 – Zlato ze Zlatých hor: Ve druhém díle se s Václavem Cílkem vypravíme až do severní části oblasti Jeseníků, které jsou po více jak tisíc let poznamenány hornickou činností. Těžila se zde zejména měď a také zlato. Po stopách povrchového i hlubinného středověkého dobývání nás do starých štol a jejich pozůstatků zavede průvodce pořadem. Seznámí nás i s historickým hornickým městečkem Zlaté hory. Nakonec vkročíme i do prostor, kde teprve před nedávnem skončilo novověké dolování.

3 – Stříbrné hory kutné: Třetí díl nás zavede do Kutné Hory, která ve středověku byla druhým největším městem českého království. Vyrostlo překotně na místě, kde nebylo téměř nic. Všechno změnil nález bohatých žil stříbrné rudy. Od té chvíle jsou tři kopce nad městem provrtány jako ementálský sýr. Do spleti nově objevených i zapomenutých štol nás přivede Václav Cílek. Jeho zasvěcený výklad nás seznámí nejen s historií dávných šachet a dozvíme se i něco životě tehdejších obyvatel a také o pražském groši. Platidle, které znala skoro celá Evropa.

4 – Příbramské stříbro: Příbram, obtékaná řekou Litavkou na jejichž březích už osvědčovali své prospektorské a rýžovnické umění Keltové, je dalším centrem historického hornictví. Společně s moderátorem Václavem Cílkem budeme postupně objevovat její bohatnou montánní minutulost. Největší slávou zažily Březové hory v 19. století, kdy byly prakticky jedinými dodavateli stříbra pro monarchii. Seznámíme s obřím vodním kole v Drkolnově, stejně jako s nejhlubší šachtou v revíru. Projedeme systémem starých štol i vodních přivaděčů. Seznámíme se i historií záchrany dolu Vojtěch a dalších užasných památek. Připomeneme i krátkou, ale intenzivní těžbu uranu na příbramsku.

5 – Černé Kladno: Pátý díl cyklu připomene hornickou minutulost Kladna. Ložiska uhlí tu byla velká a tak tu od konce 18. století vyrůstala jedna šachta za druhou. Legendární Mayrau – neboli Majrovka je dnes hornickým skanzenem. Tady naše vyprávění začne. Představíme muzeum v jeho dvojjediné funkci, kdy je hornickou památkou a galerií moderního umění. Samozřejmě, že nás Václav Cílek zavede i pod zem. Ale nebude to na Kladně, ale na posledním hlubinném dole v Čechách v Záluží u Mostu. Tady velice zblízka uvidíme moderní těžbu hnědého uhlí ve sloji. Vrátíme se na Kladno k jeho haldám a starostem co s průmyslovými objekty, které připomínají hornickou a hutnickou minutulost města.

6 – Hornická Ostrava: V šestém díle nám Václav Cílek ukáže Ostravu, její dávnou i tu zcela nedávnou minutulost. Naše vyprávění začne na kopci Landek, kde byly nalezeny stopy pravěkého osídlení i stopy používání uhlí, jehož sloje zde vycházejí na povrch. Byl zde zaražen i první hlubinný důl v 18. století. Uhlí se zde těžilo nepřetržitě až do roku 1991. Dnes je zde muzeum s nímž se seznámíme. Průvodce nám ukáže i krásné rezervace městské architektury, které reprezentují hornické kolonie z počátku 20 století, ale i z pozdější doby. V kontrastu s tím nám ukáže hornickou výstavbu 50 let, kdy vzniklo celé hornické město. Sfáráme i do dnešních šachet, abychom poznali současnou těžbu uhlí a jak vypadá práce v moderní šachtě. V ulicích Ostravy Václavu Cílkovi ukáže památkář stav opuštěných průmyslových objektů a seznámí nás s názory na jejich zachování, aby Ostrava neztratila svůj charakteristický ráz, který po dvě století formoval tvář města.

7 – Cínový Slavkovský les: V okolí městečka Krásna nás Václav Cílek dovede k historickým rýžovištím a dolům. Masiv Slavkovského lesa byl cínem doslova prosáklý. Provede nás labyrintem historického dolu Jeroným, kde po odtěžení rudy vznikaly veliké komorové prostory. Ukáže i stopy po rozpalování skály ohněm. Objevíme i velké povrchové doly, kdy byla cínová ruda ve 20. století těžena povrchovým způsobem. v důsledku této těžby zmizely celé labyrinty historických dolů. V blízkosti Mariánských lázní projdeme řadou dolů a chodeb, které zde provozoval Jáchym Šlik. Místní montanista nás dovede i podzemním lomům na mramor, které už jsou víc jak dvě století opuštěné. Václav Cílek nám na příkladu Horního Slavkova historického města známého, díky cínu, od 16. století v celé Evropě ukáže jak bylo necitlivě v druhé polovině 2O. století zničeno. Způsobil to objev uranové rudy a snaha novodobých vládců vybudovat příkladné socialistické město. Uran však brzy došel a zůstalo poničené historické jádro a nedokončené sídliště v grandiózním stalinském stylu. Připomene i utrpení politických vězňů, pro které zde byly zřízeny internační tábory přímo u dolů s uranem.

8 – Kaolín na povrchu i podzemí: Kaolín je tradiční českou surovinou,které je na našem území dostatek. Václav Cílek nám ukáže současnou povrchovou těžbu, kdy se po skrývce nadložních vrstev těží kaolín přímo v etážích.  V minulosti se většinou těžil kaolin hlubinně. Prohlédneme si dávno opuštěný důl v Nevřeni, který je velice krásný a dodnes láká návštěvníky, kteří tu vytvořili novodobou galerii. Sfáráme do jediného provozovaného dolu kde se těží lupek nedaleko Rakovníka. Je to malý důl s padesátkou horníků. U Mariánských lázní navštívíme podzemní dobývky mramoru ze 16 století a opuštěné již někdy koncem 19. století. Pod zem do kaolínového dolu jehož chodby připomínají gotickou architekturu se podíváme nedaleko Českých Budějovic a nebudeme litovat.

9 – Kovárna monarchie: V tomto díle nám Václav Cílek připomene bohatou historii, která je na našem území spojena s těžbou železných rud už od pravěku. Zavede nás na Křivoklátsku do dolu, který mohl fungovat někdy od 18.století, navštívíme funkční vodní hamr, který zůstal uchován do dnešní doby z několika set, které byly na našem území. Zastavíme se v muzeu Komárovských železáren, které prosnuly svými výrobky z litiny. Pozůstatky této slávy nacházíme na hřbitovech v celém podbrdsku. V chrustenickém dole, který měl víc jak třináct pater se projedeme hornickým vláčkem a seznámíme se historii dolu. Naprotějších kopcích navštívíme Solvayovi lomy, které rovněž zachránili nadšenci a provozuji je jako turistickou atrakci. V Mníšku navštívíme rovněž opuštený a amatéry spravovaný důl na železnou rudu. Skupina nadšenců jej připravuje na otevření pro turisty. Atrakcí je dvoukilometrová jízda do nitra kopce, kde začínají dobývky.

10 – Uran – pády a vzestupy: Václav Cílek nás provede docela nedávnou historii dobývání uranu u nás. V oblasti Rožné navštívíme jediný uranový důl ve střední Evropě,kde se dodnes těží uranová ruda. Navštívíme opuštěnou úpravnu uranových rud v Mydlovarech, kde probíhá sanace kontaminovaného prostředí. Průvodce nám připomene pohnutou histori těžby uranu v Horním Slavkově, kde byly nechvalně známé pracovní tábory pro politické vězně. Ve Stráži pod Ralskem, kde probíhala intezivníé těžba vyluhováním uranu kyselinou v podzemí budeme svědky rozsáhlého projektu sanace, který bude trvat téměř 30 let.

11 – Skrytý rozměr města:  V Praze na Václavském náměstí nás Václav Cílek zavede do moderních podzemních chodeb. Jsou to kolektory do nichž jsou svedeny elektrické kabely, vodní potrubí, plynová potrubí, sdělovací kabely. Chodby umožňují vedení inženýrských sítí.   V centru už tvoří kompaktní systém. Ukážeme tunel metra položený na dně Vltavy a způsob jak byl vybetonován a pak spuštěn do řeky. Budeme i svědky dokončování kabelového kolektoru pod Vltavou. S horníky budeme hovořit na čelbě tunelu Blanka v úseku pod Stromovkou. Stavbu uvidíme v pohledu z podzemí, kam prosakují proudy vody a vodou prosáklá hornina připomíná spíše bláto než pevnou skálu.

12 – Železnice v podzemí: Václav Cílek nás zavede do nově představovaného podzemí Hlavního nádraží v Praze. I do nových tunelů pod Vítkovem, které umožnily propojení všech hlavních železničních tras směřujících do Prahy. Průvodce nás zavede do Března u Loun, kde se stavěl dvoukilometrový železniční tunel a došlo zde uprostřed ražby k zavalení razícího stroje, který byl vyproštěn unikátní operací. Na traťi mezi Českou Třebovou a Zábřehem uvidíme moderní metody stavby železničních tunelů. V závěru se seznámíme s odvážným projektem 25 kilometrového tunelu spojujícího Prahu s Berounem.  

13 – Podzemí – prostor budoucnosti: V bývalém zlatém dole v Mokrsku nám Václav Cílek představí vyýcvikové středisko ČVÚT. Studenti se seznamují s technologiemi práce v dolech a zároveň zde řeší výzkumné úkoly spojené například s plánovanou výstavbou hlubiného úložiště radioaktivních odpadů. Na dálnici D-5 nás seznámi s originálním řešením výstavby tunelu Valík. Přivede nás do plzeňské ZOO, kde se realizuje projekt podzemního návštěvníckého  pavilónu. Tunely na D-8 u obce Libouchec jsou architektonicky dobře řešeny a zasazeny do krajiny. Jsou tu řešeny nejmodernějším způsobem bezpečnostní opatření v tunelu. Seznámíme se s výstavbou největšího tunelu na Pražském okruhu u Lochkova a na protějším kopci pod Točnou budeme v tunelu svědky prorážky, kdy se dvě party razíčů konečně setkají.

14 – Jak se točí podzemí: V tomto díle divák uvidí způsob jakým byl seriál o podzemí natáčen. Jak obtížné bylo dopravit na místo natáčení do štol techniku. _Ani lidé to něměli jednoduché, když se museli vtěsnat do malých vstupních otvorů. Zdokumentovaná je  i situace, kdy členové štábu musí odklízet hromady sněhu, aby se dostali ke vstupu do štoly. Jindy natáčí ve štole, kde voda kape ze stropu, teče po stěnách a valí se jim přes nohy.        O zážitcích i o tom, jak snášejí natáčení v podzemí, budou mluvit průvodce, kameramani, asistenti, osvětlovači, zvukař, střihač i režisér.