Příběh české a slovenské fotografie (seriál, popis 13 dílů)

stopáž: 30 minut/díl
produkce: ČT + KF + Video Golem
1.díl – OTISK SKUTEČNOSTI

Počátek fotografování v Čechách a na Moravě. Jak vznikl vynález fotografie. První daugerotypistné. Vznikají fotografické ateliéry  Vynález negativu a možnost rozmnožování fotografického obrazu. První osobnosti fotografie. Reportér invaze v roce 1968. Ani reportér Jindřich Marco u toho nemohl chybět.

2.díl – FOTOGRAFIE NA POSTUPU

Fotografové dostávají do ruky nové technologie. Mokrý proces neboli kolodiová fotografie. Ateliéry se objevují v každém větším městě.  Ale fotografie se také vymaňuje z ateliérů a objevují místopisné a krajinné fotografie. Dokonce i fotografie momentní jejich hlavním představitelem je Josef Brunner Dvořák. Fotografie na jubilejní výstavě 1891. Stereofotografie, události, portréty a dokonce i akty.

3.díl – FOTOGRAF NEBO MALÍŘ

Alfons Mucha jako malíř byl vášnivý fotograf. Své snímky používal jako dokumentaci pro svou práci. Model si vyfotil a pomocí důmyslné mřížky dovedl přes na plátno v jiné velikosti. fotografoval i na cestách. Záměrem fotografu bylo přiblížit fotografický obraz malířskému a jak přístupem, výběrem motivů tak rukodělným zpracováním.  Jindřich Bufka, Alois Zych, Jaroslav Feyfar, Jaroslav Krupka, Karel Novák a František, Drtikol jsou typickými představiteli umělecké obrazové fotografie tzv. pictoriální. Drtikol akcentuje světlo a stín a stává se prvním českým světově známým fotografem.

4.díl – SVĚTLO A STÍN

Josef Sudek fotografuje světlo. Fotografuje na Invalidovně i dostavbu Svatovítské katedrály.   Fotografie jako svébytný autentický prostředek schopný zachytit atmosféru okamžiku. Negativ a pozitiv jsou nedotknutelné. Jaromír Funke začal vytvářet vlastní model moderní fotografie. Eugen Wiškowský, Jan Lauschman, Jaroslav Rössler, František Kollár a Alexandr Hackensmidt.

5.díl – REPORTÉR A SPOLEČNOST

Fotografie se stala nedílnou součásti časopisů. Zrodilo se povolání fotoreportéra. Pavel Altschul v časopise Světozor akcentuje sociální pohled.  Irena Blühová, Karol Aufricht, Ilja J. Marko. Rudolf Kohn, Josef Kubín, Tibor Honty a Oldřich Straka. Sociální fotografie a zrození propagandy. Surrealisté odhalují znepokojivé impulzy z reality jako předtuchu neblahých dějů ve společnosti. Jindřich Štyrský a jeho tvorba. Karel Teige tvůrce koláží. Miroslav Hák. Fotografie se obrací k vyjádření osobních pocitů a myšlenek autora.

6.díl – EPILOG JEDNÉ EPOCHY

Magazínová fotografie a první hvězda reportážní fotografie  Karel Hájek. Jan Lukas a novinové a obrazové publikace. Čapkův příspěvek Dášenka aneb život štěněte spojení textu a fotografie. Karel Plicka národopisec a talentovaný fotograf. Válka jako předěl, hroutí se samostatný stát a fotografové na to reagují. Jsou i na frontách s vojáky jako Sitenský a Otakar Jaroš.  Soustřeďují se na mikrosvět -Josef Sudek vytváří cyklus Okno mého ateliéru a Karel Plicka monumentalizuje Prahu. Zdeněk Tmej fotografuje v totálním nasazení.

7.díl – KONEC STRAŠIDEL

Poválečná Evropa už v červnu 1945 fotografuje Jindřich Marco v Berlíně a potom se soustřeďuje  i na další zničená Evropská města. Změna politické orientace přinesla zcela nový směr. Soustředění na pracovní úsilí a glorifikace práce a pracujících. Ostatní fotografické žánry jsou považovány za buržoazní přežitek. Mizí reálný život a realistická fotografie. Umělecká fotografie je zahnána do soukromí. Karel Ludvík, Václav Chochola, Josef Prošek, Eva Fuková, Emilie Medková, Vilém Riechman. Zdenko Feyfar, Erich Einhorn, Milada Einhornová – poezie všedního dne. Ján Cifra, Eduard Pavlačka, Magdaléna Robinsonová, Alena Šourková, Marie Sechtlová a Daniela Sýkorová. znovu se objevuje reportážní fotografie Leoš Nebor. Humanistická fotografie Jan Lukas.

8.díl – FOTOGRAFIE JAKO EXTAKTNÍ A VÝTVARNÝ OBRAZ

Josef Ehm, Jindřich Brok lidé, kteří se pokračují v linii krásných obrázků. Navazují na tradici pictoriálních fotografů.  Vilém Heckel nebyl reportér z vysokohorských tur, ale záměrně vytvářel a aranžoval krásné pohledy. Taras Kusčynskij navazuje na výtvarné zpodobení ženského těla a přenáší fotografování aktů do volné přírody. Ladislav Sitenský tvůrce krajinné fotografie. Letecká fotografie Václava Jukla a fotografie vědecká, která sekundárně má výtvarné kvality.

9.díl – ROZHODUJÍCÍ OKAMŽIK

Slova o jedinečnosti a neopakovatelnosti toho pravého okamžiku jsou spojena s jménem Henri Cartiera Bressona. Výstava Family of Man. Miloň Novotný, Karol Kálay, Dagmar Hochová, Miroslav Hucek, Pavel Dias, Leoš Nebor, živá autetická fotografie v časopise Mladý svět.  Pavel Vácha, Daniela Sýkorová, Josef Koudelka.  Sportovní fotografie Josef Skála, Pavel Dias, Stanislav Tereba a cena World Press Foto.

10.díl – NA NOVÝCH CESTÁCH

Návrat fotografie aktu. Fotografující výtvarníci. Zdeněk Virt, František Janiš. Osobnost Jiřího Tomana a jeho fotografické registrace výtvarných aktivit. Olga Bleyová, Pavol Janek, Zuzana Mináčová a její série. Jan Saudek a jeho krédo – fotografie je pro mě všechno. Inscenované fotografie a kolorování. Jan Svoboda – fotografický minimalismus. Karel Kuklík, Josef Martinček, Markéta Luskačová, Josef Koudelka.

11.díl – NOVÝ ÚDĚL FOTOGRAFIE

Okupace přinesla zcela novou situaci a lidé se znovu učili žit dvojí život. Fotografové hledali způsob jak vyjádřit pocit a úděl doby. Skupina Generace 70 výstava na dvorku.  Další fotografové Jaromír Čejka, Viktor Kolář, Dana Kyndrová, Ivo Loos, Pavel Štecha, Jan Reich. Jindřich Štreit a jeho fotodokumentace života v pohraniční vesnici.  Klášter Plasy u Plzně s víc jak tisíci fotografií v roce 1981. Vystavovalo zde osmnáct fotografů. Miroslav Pokorný, Jan Rečo, Zdeněk Lhoták, Jaroslav Bárta.  Josef Sudek opět ve svém mikrosvětě fotografuje Labyrinty.

12.díl – EPILOG DALŠÍ EPOCHY

Jan Saudek jeho cykly a způsob, jak se ve fotografii snaží  zachytit čas. Lubo Stacho rovněž se snaží zachytit ve svých fotografiích čas. Efekt vzniká díky konfrontaci. Pavel Baňka experimentuje s režírovanou fotografií. Jiří Škoch a jeho poetika. Jan Šplíchal a jeho imaginativní fotografie. Vladimír Kozlík a jeho horizonty. Jan Ságl, Vladimír Židlický a manipulovaná fotografie. Pavel Jasanský.  Milota Havránková chtěla fotografii přinutit vystoupit z tradičního rámce závěsného obrazu. Tono Stano, Michal Pacina, Hra na čtvrtého. Pavel Župník, Miro Švolík a manipulovaná fotografie. Ivan Pinkawa a jeho portréty. Anna Fárová a její výstava na Jarově v roce 1989. Ivo Gil, Pavel Štecha, Miro Švolík, Pavel Nádvorník, Kamil Varga, Lubomír Kotek. Fotografie z listopadu 1989.

13.díl – NOVÁ DOBA NOVÉ OBZORY

Výstava ve FOMĚ na Jungmanově náměstí  v prosinci 1989. Návrat k dokumentární fotografii. Skupina Signum Pavel Jasanský, Radek Bajgar, Josef Ptáček,  Jan Vaniš Jaroslav Kučera, Dana Kyndrová. Trojice  Ivan Lutterer, Jan Malý, Jiří Poláček a jejich projekt Český člověk. Karel Cudlín, Jan Šibík, Zdeněk Lhoták. Josef Moucha a jeho tvorba. Nástup digitální fotografie. Antonín Malý a jeho obrazy zvířat.  Michal Macků a jeho zásahy do geláže.  Jan Pohribný, Miro Švolík, Petr Krejčí a Tono Stano. Czech Press foto 1997.