BIOGRAFIE

  • režisér, scenárista a producent
  •  absolvent FAMU
  • (katedra hrané režie, studium u profesora Otakara Vávry)
  • deset let působení v Československém armádním filmu
  • pět let práce pro Krátký film Praha
  • otec fotografa a kameramana Daniela Harvana (1976).

V roce 1992 založil vlastní produkční společnost, Video Golem. Natočil přes třista dokumentárních a propagačních filmů, na kterých většinou spolupracoval s Krátkým filmem a. s. a Českou televizí. V roce 2011 se produkční společnost Video Golem transformovala do Made by Golem s.r.o.

Pro Československý armádní film realizoval kolem pětatřiceti snímků. Jako autora snímků s vojenskou tématikou ho nejvíce přitahovalo letectví – technika i zvláštním druh lidí kolem – odvážných, inteligentních a houževnatých. Od roku 1990 do dneška natočil několik desítek filmů týkajících se různých oblastí letectví, mezi nimi snímky představující konstrukčně nová malá letadla, provoz na letišti a v letovém prostoru ČR, výcvik pilotů, osobnosti akrobacie atp. Kromě pohledu na zdokonalování techniky se autorovi podařilo ukázat na hrdinství těch, o nichž se dosud vynuceně mlčelo.

Spolu s Krátkým filmem a ČT se Josef Harvan podílel na pozoruhodném třináctidílném seriálu Příběh české a slovenské fotografie(1997), mapujícím technický i umělecký vývoj této disciplíny od 19. století až po 90. léta století dvacátého a přinášejícím krátké erudované portréty reprezentativní řady význačných fotografů. K fotografii se obracel i dalšími dokumenty – např. pro Zpravodaj natočil krátký alarmující film o katastrofálním stavu Sudkova újezdského ateliéru A hudba hraje (1988), ale i řadu dalších.

Reprezentantům české kultury se v letech 1983 – 1989 věnoval například miniportrétem Michala Kocába „Bílá vrána“ 1988; portrétem hudební skupiny Stromboli (1988), portrétem Havana Ernsta Hemingwaye (1988) nebo portrétem písničkáře Vladimíra Merty (1989).

Vytvořil řadu snímků s tématikou zdraví (fyzického i duševního), např: „Známe svou míru“ (1986) – o vlivu alkoholu na zdraví člověka, „Lidé v pozadí“ – o úloze imunologů při transplantaci (1986), „Kdyby všechna děvčata“ – o škodlivém působení alkoholu v těhotenství (1987) a další. Za zmínku stojí i dokument o dvojici, kde oba partneři budující zázemí pro svou rodinu, vyrůstali v dětském domově: „Dům“, 1987. Na léčitele a dosud tabuizované alternativní metody léčby upozornil dokument Možnosti psychotroniky (1990; spolurežie s V. Poltikovičem). Přístupem k mentálně i tělesně postiženým dětem se zabývaly snímky o neobyčejných výsledcích art terapie – Žijí mezi námi (1990), o pacientech a lékařích zápasících s rakovinou vypovídal dokument Světlo naděje (1994) nebo dokument pro ČT Brno o soukromé univerzitě docenta Skály, která se snažila  poskytovat akutní intervenci lidem, kteří utrpěli psychické trauma:  O léčení duše (1993).

Pro ČT desetidílnou sérii půlhodinových snímků Nevyřčené desatero (1993 – 94), zamýšlející se nad podmínkami duševního zdraví rodiny a jejích jednotlivých členů i závažnými etickými otázkami, jež se pojí k této klíčové oblasti života

Zajímavý cyklus  tvořilo deset téměř půlhodinových dílů Podzemní Čechy (2000, scénář: J. H. a Jan Kutálek), natočených v koprodukci s ČT kde se divák spolu s průvodcem RNDr.Václavem Cílkem dostal nejen do spleti starobylých i moderních prostor pod metropolí v snímku Město pod Prahou, ale rovněž do dalších rozlehlých katakomb, chodeb, dávných podzemních dolů, lomů a míst s důmyslnými stavbami, historickými i současnými, skrytými v různých lokalitách republiky pod povrchem země. Seriál se v roce 2009 dočkal pokračování – v koprodukci s ČT vznikl čtrnáctidílný dokumentární cyklus Podzemní Čechy II.  S moderátorem Václavem Cílkem mapuje historii hornictví v Čechách a na Moravě od středověku do současnosti.

Zatím největším projektem, natočeným ve Videu Golem, je čtyřiadvacetidílný seriál patnáctiminutových filmů Cesta k vítězství (2008). Přes půl roku detailně sledoval fyzicky a také psychicky náročnou přípravu tří vrcholových sportovců (desetibojaře Romana Šebrleho a dva paralympioniky, atleta Romana Musila a cyklistu Jiřího Ježka) na olympiádu v Pekingu.

KOMPLETNÍ SEZNAM DĚL JOSEFA HARVANA NAJDETE V SEKCI FILMOGRAFIE.

Filmy  J.H. získaly tato ocenění: 

  • film „Okamžik pravdy“ obdržel třetí cenu na festivalu Armádních filmových studií 1980 v rumunském Ploešti
  • film „Šestka“ získal 2. cenu v oboru dokumentárního filmu na festivalu Armádních filmových studií v Leningradě 1980
  • za snímek „Setkání“ získal Velkou cenu na MFF reklamních filmů ve Varně 1983
  • dokument „Lidé v pozadí“ byl odměněn hlavní cenou v oboru dokumentárních a publicistický filmů na Festivalu Incheba 1986 v Bratislavě
  • film „Ohrožené hřiště“ získal 2. cenu v novinářské soutěži Českého svazu novinářů v Praze v roce 1988
  • film „A hudba hraje“ si odnesl Čestné uznání z XXVII Festivalu českých a slovenských filmů v Mladé Boleslavi v roce 1989
  • cyklus „Mezi nebem a zemí“ byl v roce 2001 oceněn Zlatým hroznem na festivalu ve Znojmě za ojedinělý projekt s tématem letectví v ČR